• Františka Janečková

Žárlivost



Žárlivost

Myslela jsem že nejsem a nikdy nebudu žárlivá . Žila jsem ve Francii a těsně po rozvodu jsem se zamilovala.

Marisa mě vyhledala protože o mě slyšela že jsem Češka. V kuchyni na barových židličkách mně vyprávěla jak na italských hranicích vzali na stopu Čecha Pavla, kterého vrátili italští celníci do Francie. Pavel byl bez papírů psal se rok 1990. Marisa a její rodina se Pavla ujali a pomohli mu získat doklady a práci. Pavel už měl pronajatý vlastní pokoj když mě Marisa požádala, jestli bych s ním nepromluvila. Připadal jí příliš samotářský.


Několikrát jsme se setkali, hovořili o životě a Pavel mě velmi zaujal. Většině věcí, které mi vyprávěl jsem nerozuměla, bylo to z jiného světa.

Utíkal z České republiky, protože se cítil v ohrožení. Uměl hebrejsky, arabsky a taky střílet a různá bojová umění. Psal na psacím stroji přes kopírák a měl tam štosy popsaných papírů. Co to je za James Bonda říkala jsem si v duchu?

Pak teprve mluvil o rodině, svých dvou chlapcích, své druhé ženě a handicapované holčičce. Posílal domů všechny peníze a já mu začala pomáhat. Totálně jsem propadla jeho šarmu. Učil mě svým vědám o sebepoznávání a sebekontrole a já ho učila modelovat figurky klaunů se slaného těsta na prodej.

V té době jsem se živila modelováním a malováním dekorativních předmětů. Moje děti ho milovali, protože si s nimi hrál chytré hry.

Měla jsem velkou dodávku jako obytný vůz, ve kterem jsem vozila zboží. S dětmi jsme jezdili na výlety a pravidelně jsme navštěvovaly rodinu v České republice . Auto bylo vždycky plné. Vozila jsem jsem do Česka lidem obnošené šactvo, prášek na praní, jídlo.. Zároveň jsem jezdila i za Pavlovou ženou a vozila jí vše co potřebovala.

Pavel psal vždy své literární texty v noci a jednou jsem našla milostný dopis pro jeho druhou ženu. Byl to pro mě emocionální šok

Neunesla jsem to a začala se sžírat tichou žárlivostí. Stal se ze mě tajný James Bond a sledovala jsem každý jeho pohyb. Onemocněla jsem žárlivostí. Zhubla jsem o 12kg a v pudu sebezáchovy vztah ukončila.

Šla jsem na terapii a tam pochopila, co všechno jsem do vztahu projektovala, co všechno jsem do něho investovala, až jsem se ve vztahu ztratila. Moje vnitřní dítě bylo na Pavlovi závislé. Ta vnitřní malá Františka se cítila chráněná a milovaná silným Pavlem. A když dítě zjistí a cítí, že není milováno, zhroutí se mu svět a cítí se totálně opuštěné. Na scénu nastoupí vnitřní "nadjá" a začne dítě bránit. "Nadjá" sleduje toho zrádce na každém kroku a zjišťuje, jestli je to opravdu pravda, že on miluje jinou. Energii, kterou jsem do vztahu vložila byla silnější neboť, z venku jsem zachraňovala Pavla a jeho rodinu, vnitřně, v mém podvědomí, jsem zachraňovala svou rodinu, která zažila expatriaci a expropriaci. Byl to můj vnitřní program, vnitřní potřeba zachraňovat ostatní, nemohla jsem jinak.

Později jsem se stala terapeutkou a pomáhám dál. Tentokrát je to mé pomáhání uvědomělé a není to již moje vnitřní potřeba. Pomáhám těm, kteří si o pomoc požádají.


0 vue
© 2014 Frantiska Janeckova
  • Instagram Social Icon
  • Facebook Social Icon
  • Google+ Social Icon
  • Pinterest Social Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Wix Twitter page
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now