top of page


Zde je můj článek k přednášce , kterou budu mít v neděli 12.2.2017 učebna C

ve 12h na festivalu Miluj svůj život - festival Moje cesty k sebepoznávání, jak najít šťastny život. Všichni chceme mít šťastný život, a přesto se tak často trápíme. Žijeme v negativních emocích, stresu a nemocích. Náš život je vitrínou toho, co se odehrává v naší podvědomé mysli. Máme tam myšlenky a přesvědčení, která se neomylně projektují do našeho života jako stále se opakující situace, chovaní, emoce nebo fyzická nemoc. Sebepoznávání je vlastně sebeuvědomování, kdo jsme a pochopení, který ze vzorců, myšlení, cítění a chování nám škodí, nebo zastírá naše vnitřní Já, naše opravdové Bytí, naší Duši. Vše co nám v našem osobním životě nevyhovuje, můžeme změnit. Často začínáme své změny s vnější pomocí terapeuta, který nám dodá potřebnou energii k tomu, abychom uvolnili zrezlé brzdy našeho vývoje. Máme zkrystalizovaný postoj: NIC NEMĚNIT, protože si konzervujeme to, co máme, co známe. Otevřít se a jít do neznáma je nebezpečné, je tam tma, cestu neznáme. Dokud si nedokážeme představit to, co můžeme změnit a čeho můžeme dosáhnout, zůstáváme v původním starém vzorci chování a jednání. Žila jsem od 21 do 56 let ve Francii. Byla jsem malířskou a terapeutkou, dnes praktikuji obě profese. Teprve po letech jsem pochopila hluboké spojitosti, proč jsem odcestovala do Francie a zase se vrátila do své vlasti. Zjistila jsem, že v životě se neděje nic náhodně, vše má svůj hluboký vnitřní důvod. Provdala jsem se z lásky za francouzského námořníka, ale mým hlubším nevědomím důvodem odcestovat do Francie byl útěk před nepřáteli, kteří mě pronásledovali ve formě strachu. Byl to strach z autority (policie, vojsko, státní administrativa, profesoři, muži.) a tohoto strachu jsem se postupně zbavovala. Každou prožívanou emoci strachu jsem odkrývala až do traumatu jejího vzniku. Trauma neboli vnitřní konflikt mohl vzniknout v nitroděložním životě, v dětství, v životě předků nebo v mých minulých životech. Do 36 let jsem měla strach z mužů, ačkoli přicházely s úsměvem a láskou. Já jsem je nemohla s lehkostí přijmout. Měla jsem strach. Ze začátku jsem nevěděla proč? Rozhodla jsem se, že tento strach rozpustím. Stopovala jsem každý vnitřní pohybu toho strachu a zjistila jsem, že mám ze všech mužů strach jako z potencionálních zabijáků a násilníků. Proč? Moje maminka byla v 15 letech znásilněna se svou sestrou pod zbraněmi komunistickými milicemi, které dělali národnostní čistky po Němcích. Tento hluboce dramatický zážitek, ochromil celý život mé maminky a dostal se jako těžko čitelný program do DNA všech potomků. Maminka o tom mlčela a celý zážitek somatizovala: měla adolescentní životní postoj, ekzém, vysoký krevní tlak, alkoholismus, žloutenku. Když se mi podařilo toto přenesené trauma v mém životě odprogramovat, pomohlo to všem členům rodiny a celé sféře mého vlivu. Moje dcery našly nový postoj k mužům a do mé ordinace přicházeli noví klienti, kterým jsem mohla pomoci. Na téma násilí a znásilňování se přišli léčit: ženy a muži, kteří byly v dětství využíváni a zneužíváni; žena, které vrazil agresor dýku do zad před obchodním centrem, voják, policisté, vězeňský hlídač. Vyslechla jsem vězně ve věznici. Chápala jsem jejich chování a společně jsme odhalili kořen traumatu na pevném disku, podle kterého fungovali. Pomáhat všem těmto lidem bylo pro mě opravdové odpuštění: s empatií jsem viděla a cítila, co prožívají. Jsem vděčná za svobodu, kterou prožívám, podařilo se mi pustit strach, který spoutával můj život. Vždy když prohlédnu a vyřeším nějaký svůj zatěžující program, přitáhnu k sobě nové klienty, kteří potřebují pomoc ve stejné věci. Dnes přichází klientela, která potřebuje uznání a seberealizaci. Nechť se všichni čistíme, abychom zvedli svou vibraci a stali se vědomými bytostmi žijícími přítomný okamžik! Přeji všem lidem šťastný život! Františka Janečková Odkaz na WEB stránky Terapeutka www.sites.google.com/site/terapiefrantiskazjaneckova/



Přednáška o Emocích

s malířkou a terapeutkou, Františkou Janečkovou

a výživovou terapeutkou, Dagmar Chmelířovou

Kdy: sobotu 11. Března 2017 ve 17h,

Kde: Cafe PapaTo, Adresa: Náměstí Míru 10, 337 01 Rokycany,

Telefon: 737 086 206, Cena: 80 Kč,

Objednejte si místečko v Café Papa To,

nebo na tel: 737 086 206,

Emoce jsou důležitou součástí našeho života.

Zvládat emoce je klíčem ke štěstí a vnitřnímu klidu.

Umíte ovládat své emoce?

Jak ovládat vlastní i cizí hněv?

Co dělat, když se někdo hněvá, vzteká nebo srší nenávistí?

Jak regulovat své pocity a nenechat se jimi ovládat.

Emoce jsou moje vzácné téma, kterému se věnuji

již 25 let. Ve Francii, kde jsem žila 35 let, jsem studovala emoce z hlediska čínské medicíny,

která sleduje energetickou kvalitu všech emoci a jejich působení na zdraví člověka. Naučila jsem se emoce vnímat, rozlišovat jejich vibrační vliv v komunikaci i na zdraví. Učím klienty jak se stát vědomími a nepodlehnout jejich negativnímu vlivu. Dnes této disciplíně říkáme Emoční inteligence.

Ráda bych Vám tyto poznatky předala.

www.frantiskajaneckova.cz

www.dagmarchmelirova.cz



Radosti, jako perly na nekonečné šňůře života.

Každá radost, na kterou si vzpomenu mě zavede do pocitu intenzivního spojení se všemi protagonisty radostné události, jakoby ta událost byla tady a teď a navždy.

Jsem na své vernisáži v kulturním domě v Dobříši. V tomto městě jsem chodila na gymnázium a tak znám

některé obyvatele a spolužáky, kteří pracuji pro město. Na tuto událost také přijela celá moje rodina ze Šumavy, z Plzně i z Prahy. Mé vernisáže jsou pro rodinu stejně důležité jako svatby a pohřby. Vždy se celá rodina sejdeme a pro mě je to transcendentní zážitek. Bratranci a sestřenice říkají: „bylo to tady krásné» a přitom jim jiskří v očích.

Diváci chodí a vnímají obrazy svými smysly tak, že celková vysoko vibrační atmosféra ztišila jejich komentář v hlavě, který jim říká "Co to je za barvy? Co to je za čáranice? Já tomu vůbec nerozumím?" Diváci se naladili na energii obrazů a celá společnost se dostala do Jednoty. Velký sál Synagogy září duchovním světlem.

Další velkou radostí je že obrazy se během vernisáže prodávaly. Jeden pán to nemohl vydržet a trval na tom, že dojede domů pro peníze a obraz fotonické záře musí mít večer pověšený na zdi.

Obrazy, které maluji, jsou vesměs abstraktní a vyjadřují barevné proudy energií s harmonizujícím efektem na diváka. Maluji, když jsem v tom nejkrásnějším stavu, naladěná na tu nejvyšší energii a moje mysl je v klidu. Prostě do toho dávám to nejlepší, co umím být.

bottom of page