top of page

Článek MENOPAUZA

Otázky, které si ženy kladou – a odpovědi, které jim chybí

Menopauza je jedno z nejzásadnějších období v životě ženy.

A přesto o ní většina žen ví jen to, že: „to bude nepříjemné“,

„to se musí vydržet“,

„to patří k věku“.


Mnoho žen se v tomto období necítí nemocné, ale rozhozené.

Tělo se mění, emoce kolísají, staré role přestávají fungovat – a nikdo jim pořádně nevysvětlí proč.


Proto jsem vytvořila balíček videí MENOPAUZA – k hlubšímu porozumění a samoléčbě.

Neřeší jen hormony. Dívá se na životní příběh ženy, její vztah k ženství a k sobě samé. Jak se tento vztah v ní nakódoval.


Níže najdeš otázky, které mi ženy kladou nejčastěji – a odpovědi, které přinášejí úlevu.


❤️Je menopauza nemoc?

Ne.

Menopauza není nemoc ani porucha těla.

Je to přirozený přechodový proces, ve kterém se žena přesouvá z role plodné a pečující do role moudré a ukotvené.


Potíže nevznikají kvůli menopauze samotné, ale kvůli tomu, jak žena celý život fungovala.


🩷Proč má tolik žen silné projevy?

Protože menopauza otevírá to, co bylo dlouho potlačené.

Tělo často reaguje na:


roky přetížení

potlačené emoce

neprožité ženství

zranění z dětství

pocit, že „už nemám hodnotu“

Symptomy nejsou chyba. Jsou signál.


🧡Proč se objevují návaly, pocení, suchost, smutek?

Protože tělo dává najevo, že:


už nechce jet na výkon

už nechce jen dávat

chce zpomalit, zavlažit, zjemnit

chce být slyšeno

Menopauza často říká:

„Teď jsem na řadě já.“


💛Nestačí hormonální léčba?

Hormonální léčba může zmírnit projevy.

Ale neřeší příběh, který tělo nese.


Pokud žena nepochopí, proč její tělo reaguje, obtíže se často vrací v jiné podobě – únavou, nespokojeností, ztrátou radosti.


💚Co když už menopauzu mám za sebou?

Menopauza se neodehrává jen v jednom roce.

U mnoha žen se její důsledky objevují ještě dlouho poté – ve vztazích, psychice, zdraví.


Porozumění přináší klid i zpětně.


💙Je možné mít „šťastnou menopauzu“?

Ano.

Ale ne tak, že ji žena přetlačí.

Šťastná menopauza vzniká tehdy, když žena:


přijme změnu

pustí staré role

uzdraví vnitřní holčičku

dovolí si být sama sebou

Pro koho je balíček videí MENOPAUZA?

Pro ženy, které:


prožívají menopauzu fyzicky nebo psychicky

chtějí pochopit, co se s nimi děje

cítí, že jejich tělo mluví

nechtějí jen „přežít“, ale projít tím vědomě


🩵Co když se bojím, co tam najdu?

Strach je přirozený.

Ale většina žen říká totéž: 👉 „Konečně mi to začalo dávat smysl.“


Porozumění uklidňuje víc než potlačení.


Proč jsem vytvořila balíček MENOPAUZA

Protože ženy si zaslouží vědět, že:


nejsou rozbité

nejsou slabé

nejsou samy

Menopauza není konec, není to být už stará....

Je to brána k nové podobě ženství, k moudrosti


🎥 Balíček videí MENOPAUZA – k porozumění a samoléčbě


💬 Pokud znáš ženu, která tímto obdobím prochází potichu,

sdílej tento článek.

Někdy jedna odpověď změní celý pohled na sebe.


Františka JANEČKOVÁ

 
 
 

Ústupky a kompromisy: Jsi ta, co se bojí vystoupit na světlo?

Možná to znáš.

Není to tak, že bys neměla co nabídnout.


Naopak. Máš talent. Máš cit. Máš schopnost vidět věci do hloubky.

Ale když máš vystoupit… ukázat se… říct svou pravdu nahlas… něco se v tobě stáhne.

A místo jasného: „Ne.“ „Tohle už nechci.“ „Přes čáru nejdeš.“

uděláš jemný kompromis.


➡️ Trochu ustoupíš.


➡️ Trochu zmlkneš.


➡️ Trochu se přizpůsobíš.


A pak se divíš, že jsi unavená, podrážděná, bez energie.


Protože když dlouho nežiješ svou pravdu, tělo to začne žít za tebe.

A víš co je nejhorší?

Že se to často tváří jako slušnost, klid a duchovno.

Ale uvnitř je to strach.

Strach z konfliktu.


Strach z odmítnutí.


Strach, že když budeš vidět, někdo ti ublíží.

A tohle není o dnešku.

Tohle je starý kód.


Proč se z ženy stane „neviditelná a neslyšitelná“?

Tohle chování není povaha.


Je to přizpůsobení se prostředí, kde nebylo bezpečné být vidět a slyšet.

V dětství si dítě vždycky vyhodnocuje:

  • Kdy mám klid?

  • Kdy mě mají rádi?

  • Kdy mě nechají být?

  • Kdy se na mě nezlobí?

  • Kdy se doma neřve?

A tak vznikne program:


„Být ticho je bezpečné.“


„Když budu hodná, přežiju.“


„Když se neukážu, nikdo mě nezničí.“


A problém je, že v dospělosti už to není bezpečí.

Je to vězení.

3 příběhy holčiček: Hanička, Blanka a Sofinka

Každá z nich má trochu jiný kořen.

A ano — i jména často nesou vibrační informaci rodiny.


Ne magicky. Psychologicky. Symbolicky.

Jméno je vzkaz:

  • jak tě chtěli mít,

  • jakou roli ti dali,

  • co od tebe čekali.


1) Hanička: „Nezlob, ať nejsou problémy.“

Hanička byla dítě, které mělo oči jako lucerny. Zvídavá, rychlá, chytrá.


Jenže doma byl tatínek „přísný chlap“. A maminka už dopředu věděla, co přijde.

Když Hanička řekla svůj názor, přišlo:

  • ticho

  • pohled

  • zvednuté obočí

  • a pak výbuch

A malá Hanička pochopila:


„Když mluvím, spustím bouři.“

Navíc v rodině byl strýček. Takový ten „vtipný“, co si dovolí všechno.


Šťouchal do dětí, zesměšňoval, dělal z nich atrakci.

A když se Hanička ohradila, strýček řekl: „Ježíš, ona je nějaká urážlivá!“


A dospělí se smáli.

A v tu chvíli se dítě rozhodlo:

„Moje hranice nejsou důležité.“

„Můj nesouhlas je k smíchu.“


5 typických vět (adjonction), které Haničku nakódovaly:

  1. „Neodmlouvej!“

  2. „Buď hodná holčička.“

  3. „Ticho, dospělí mluví.“

  4. „Nedělej scény.“

  5. „Když budeš takhle mluvit, nikdo tě nebude mít rád.“


Výsledek v dospělosti:


Hanička je milá, chytrá, ale radši se stáhne. Nechce konflikt.


A pak ji lidé vysávají, protože necítí stopku.


2) Blanka: „Hlavně nevyčnívej.“

Blanka se narodila do rodiny, kde bylo nejdůležitější co řeknou lidi.

Děda měl pravdu vždycky.


Babička byla tiše uťápnutá a dělala servis.


Maminka se naučila být „slušná“ a tatínek měl reputaci.

Blanka byla krásná. A všimli si toho i druzí.

Jenže místo radosti přišlo varování.

Když se smála nahlas:


„Blani, chovej se.“

Když byla pyšná na výkres:


„No… nepřeháněj.“

Když chtěla vystoupit ve škole:


„Jen se neztrapni.“

A když jednou zazářila, tatínek se zatvářil přísně a řekl: „Pamatuj si, že pýcha předchází pád.“

A Blanka pochopila:

„Když budu vidět, někdo mě shodí.“


5 vět, které Blanku udělaly malou:

  1. „Nech toho, nedělej ze sebe hvězdu.“

  2. „Nejsi zas tak výjimečná.“

  3. „Hlavně se nepředváděj.“

  4. „Drž se při zemi.“

  5. „Kdo moc vyčnívá, toho život srazí.“


Výsledek v dospělosti:


Blanka má dary, ale schovává je.

Má schopnosti, ale zlehčuje je.

A když přijde příležitost… vybere radši bezpečí než světlo.


3) Sofinka: „Buď jemná… a nic nechtěj.“

Sofinka vyrůstala s maminkou, která byla permanentně vyčerpaná.


A s tatínkem, který byl buď pryč, nebo v náladě, kdy se radši nikdo neptal.

Sofinka byla citlivá. Vnímala všechno.


A protože doma nebyl prostor, stala se z ní hodná holka na uklidnění systému.

Když maminka plakala, Sofinka hladila. Když byla hádka, Sofinka dělala roztomilé věci, aby bylo líp. Když byla zima v domě, Sofinka byla sluníčko.

A rodina jí za to dávala lásku.

Ale podmíněnou.

„Jsi naše hodná, jemná Sofinka.“


A tak dítě udělalo rozhodnutí:

„Moje potřeby jsou nebezpečné.“

„Když něco chci, zlobím.“

„Když se ozvu, přidám mamince stres.“


5 vět, které Sofinku odpojily od síly:

  1. „Nezlob maminku.“

  2. „Ty jsi přece ta rozumná.“

  3. „Buď hodná, maminka to má těžké.“

  4. „Proč musíš pořád něco chtít?“

  5. „Hodné holčičky nekřičí.“


Výsledek v dospělosti:


Sofinka neumí říct „dost“.

Umí se obětovat. Umí chápat. Umí odpouštět.

Ale neumí se postavit sama za sebe — a pak ji tělo začne bránit.


Co se děje, když dlouho ustupuješ?

Ústupek není problém.


Problém je, když je to tvůj automat.

Pak se děje:

  • lidé si dovolují víc a víc

  • partner bere tvou dobrotu jako samozřejmost

  • rodina ti volá jen když něco potřebuje

  • v práci děláš nad rámec a nikdo tě nevidí

  • a ty uvnitř ztrácíš respekt sama k sobě

A tělo?


Tělo začne křičet.

Únava.

Nespavost.

Záněty.

Napětí v krku a štítné žláze.

Migrény.

Bolesti zad.

Hlasivky.

Tlak na hrudi.

Protože potlačená pravda hledá cestu ven.


Jak se z toho ven?

Ne „bojem“.


Ale návratem k sobě.

1) Přiznej si pravdu

Nejsi mírná.

Ty ses naučila být neviditelná.

A to je rozdíl jak mezi meditací a narkózou.


2) Začni trénovat mikro-hranice

  • „Teď nemůžu.“

  • „Ne.“

  • „Tohle mi není příjemné.“

  • „Prosím nemluv se mnou takhle.“

Jedna věta.

Jedna stopka.

Jedno rozhodnutí.


3) Přepiš starý slib

Většina těchto žen má v sobě dětský slib:

„Když budu hodná, budou mě mít rádi.“

A ten je potřeba přepsat:

„Když jsem sama sebou, patřím sem.“


Závěr: Být vidět je tvoje právo

Nejsi tady od toho, abys byla tichá, šikovná a hodná.

Jsi tady od toho, abys žila.

A jestli cítíš, že už nechceš dál ustupovat, ale potřebuješ oporu, trénink i nový program…


Přijď do KRUHU SÍLY

Online skupinová práce

Kruh síly je pro ty kteří chtějí posilu a vzájemné sdílení

Je to prostor pro ženy, které už nechtějí přežívat v kompromisu.


Ale chtějí:

  • jasné hranice

  • sebeprosazení bez viny

  • hlas bez strachu

  • viditelnost bez vnitřního třesu

👉 Přidám video za 0 Kč Jestli se nemůžeš vyjádřit, tak tohle video ti pomůže je to dárek zdarma. Napiš do komentáře: BERU... A JDI SI PRO DÁREK https://www.frantiskajaneckova.com/product-page/sebeprosazen%C3%AD-konec-v%C3%A1h%C3%A1n%C3%AD-a-strachu-n%C4%9Bco-%C5%99%C3%ADct-n%C4%9Bco-ud%C4%9Blatna téma Sebeprosazení – konec váhání a strachu něco říct a něco udělat.


A pokud tě to zavolá…

tak víš, kde mě najdeš. 🌿


 
 
 

Pokud máš rakovinu prsu nebo jiný problém s prsy, tento text je pro tebe.


Možná máš strach.

Možná jsi unavená z diagnóz, vyšetření a čekání.

Možná se ptáš: „Proč právě já?“


Příběh jedné ženy může dát odpověď.

Byla kolem padesáti. Silná. Funkční.

Rodina, pět dětí, firma vybudovaná s manželem.

Byla oporou systému – držela rodinu, zaměstnance, klid.

Vyživovala všechny. Celý život.


Pak přišla krize.

Firma v ohrožení. Tlak. Strach ostatních.

A ona už neměla odkud brát.


V tu chvíli se aktivoval starý program:

malá holčička u postele nemocné maminky, bezmocná, vyděšená.

Tehdy vznikl tichý slib:

„Když budu všechny živit a zachraňovat, nikdo nezemře.“


Tělo nehledá pravdu.

Tělo hledá řešení – podle přesvědčení uloženého v podvědomí.


Prsa jsou symbolem výživy a udržení života.

Když žena nemůže dál „krmit svět“, tělo vytvoří jiné řešení.

Extrémní. Zrychlené. Přesné.


Tělo nejde proti ženě.

Jde přesně podle programu: musím zachránit druhé.


Obrat nepřichází bojem s nemocí, ale větou:

„Už nemusím všechny zachraňovat.“

„Nejsem zodpovědná za život dospělých lidí.“

„Smím žít pro sebe.“

Teprve tehdy si může vnitřní holčička oddechnout.


🌿 Tato témata do hloubky rozplétáme v Kruhu síly –

v bezpečném prostoru, kde ženy přestávají krmit svět na úkor sebe.

Františka Janečková 💛



Odkaz na online setkávání v kruhu síly


Mail: frantiska.janeckova@gmail.com

www.frantiskajaneckova.com

Odkaz na knihovnu psychosomatiky:

 
 
 
bottom of page