top of page

Zdraví stáda začíná v psychice člověka, který ho vede.

Moje dcery přiletěly na vánoční svátky z Francie a vypráví mi o masakru francouzských krav a o zlobě francouzských farmářů.

A jelikož se mě to silně dotýká, napsala jsem o tom článek.


Zdraví stáda začíná v psychice člověka, který ho vede

Pohled psychosomatiky a současné vědy na nemoc krav a psychiku farmářů

Autor: Františka Janečková


V poslední době se hodně mluví o virové nemoci krav ve Francii. Veterinární odborníci vysvětlují biologii nemoci – víme, že virus napadá kůži, cévy, oslabuje imunitní systém a zvyšuje zátěž pro celé stádo. Víme, že se přenáší hmyzem, víme, že opatření jsou přísná a někdy velmi tvrdá.

To je jedna pravda. Ta biologická.


Ale z praxe vím, že žádná nemoc nikdy neexistuje v izolaci od lidské psychiky, prostředí, stresu a vztahu člověka ke zvířeti. A to platí zvlášť tam, kde je farmář se svým stádem hluboce propojený.

 Co říká věda o stresu a nemocech zvířat


Současné studie jasně potvrzují:

dlouhodobý stres oslabuje imunitu,

zvýšený kortizol zhoršuje zánětlivé reakce,

psychická zátěž chovatele ovlivňuje atmosféru na farmě i kvalitu péče,

emoční klima stáda má přímý vliv na zdraví zvířat.


Jinými slovy:

když trpí člověk, trpí i zvíře – a často přesně do té míry, do jaké je jejich vztah blízký.

 Moje zkušenost z praxe: dlouhodobá spolupráce, reálné výsledky.


Už více než 20 let pracuji s jedním francouzským farmářem, který vede ekologickou farmu a je velmi blízko svým kravám.

Ne jako výrobním jednotkám. Ale jako živým bytostem.


Volá mi o pomoc ve chvílích, kdy jsou krávy ve stresu, kdy se objeví zdravotní potíže – například když se objevil stafylokok v mléce.


Naše práce nikdy není jen o „řešení nemoci“.

Je to práce s jeho stresem, tlakem, odpovědností, vyčerpáním, někdy i s kolektivním strachem, který se dotýká celé zemědělské komunity.


A dlouholetá zkušenost je jasná:

 když se zklidní a stabilizuje on, změní se atmosféra stáda – a problém s mlékem se vyřeší.

Není to magie.

Je to propojení nervového systému člověka, prostředí, zátěže zvířat a přirozené schopnosti organismu se regenerovat, pokud není vystaven chronickému stresu.

Stejně tak spolu řešíme situace, kdy je farmář pod tlakem vyjednávání s úřady, pravidel, ekonomického stresu nebo strachu z budoucnosti.


A znovu: když se uzdraví psychika člověka, uzdraví se i „pole“, ve kterém žije.


Nemoc stáda jako zrcadlo

Nemoc, která nyní postihuje kůži a cévní systém krav, nese silnou symboliku:

kůže = hranice, bezpečí, ochrana

cévní systém = tlak, proud života

imunita = vnitřní síla, odolnost


A když se podíváme na dnešní realitu:

tlak systému,

strach z likvidace stád,

existenční nejistota,

kolektivní stres farmářů,

bolest z pocitu bezmoci…


Biologie a psychosomatika se tady setkávají.

Nemusíme popírat vědu, abychom viděli lidskou rovinu.

A nemusíme se vzdát jemnějších rovin, abychom respektovali biologii.

Oboje patří k sobě.


Proč o tom mluvím

Protože věřím, že zemědělství není jen průmysl.

Je to vztah mezi člověkem, zvířetem a Zemí.

A pokud chceme, aby bylo zdravé:

potřebujeme podporovat i psychiku farmářů,

uznat jejich zátěž,

dát prostor jejich emocím,

vrátit jim sílu, hodnotu a důstojnost.


To není alternativa.

To je komplexní péče.

 Pokud jsi farmář nebo pracuješ se stádem

A cítíš tlak, strach, vyčerpání, nebo vidíš, že se zdraví tvých zvířat začíná odrážet od tvé psychické zátěže…

můžeš se na mě obrátit.


Pracuji jemně, lidsky a s respektem. Ne s nemocí. Ale se životem.

Františka Janečková

psychosomatika – práce s emocemi – podpora pro lidi, kteří nesou odpovědnost za druhé

Pokud potřebuješ oporu, můžeš mi napsat zprávu.


Ráda tě doprovodím. Nemusíš to nést sám.

Františka JANEČKOVÁ

Mob: +420 734 508 573


 
 
 

Commentaires


  • Instagram Social Icon
  • Facebook Social Icon
  • Google+ Social Icon
  • Pinterest Social Icon
  • YouTube Social  Icon
  • Wix Twitter page
bottom of page