Příčiny nemocí

Proč vznikají nemoci

Jsem terapeutka a již 20 let studuji příčiny vzniku nemocí neboli biologické kódy nemocí. Žila jsem 35 let ve Francii, kde jsme s kolegy tomuto zkoumání říkali "décodage biologique des maladies": Volně přeloženo: biologické odkódování nemocí.

Každá patologie/ne-moc/nemohoucnost ukazuje na místečko, kde se nemůže projevit naše duše.

Například fyzická "zácpa": když se nemůžeme vykakat, tak nám to říká, že nemůžeme pustit něco, na čem jsme ulpěli, čeho se držíme. Jde o nějakou myšlenku, která může souviset s rodinnou nebo nějakým svinstvem, kterého se nemůžeme zbavit. Stolice je materiál, který už tělo nepotřebuje a je potřeba jí vypudit, my jí však držíme v sobě ve formě toxické myšlenky a nepouštíme ji. (Klíčova slova: pustit, vypudit, svinstvo, opustit, odpustit, odpuštění; lidově řečeno: "na něco se vysrat")

Jiný příklad na úrovni emocionální: "nerozhodnost" vypovídá o tom, že rozhodnout se pro jednu eventualitu je nebezpečné, mohly bychom udělat chybu a kvůli té chybě trpět. Klíčová slova: váhavost, nerozhodnost, strach z následků mého rozhodnutí, nejistota, neangažovanost.

Popíši vám jednu osobní zkušenost s ekzémem. Ve 34 letech jsem měla ekzém na prstech obou rukou. Velmi mě to omezovalo, protože v té době jsem se živila modelováním dětských figurek, ze slaného těsta. Sůl mě pálila v rankách a puklinách na prstech. Lékaři mně nabídli léčbu kortikoidy, která nepomáhala. Chtěla jsem se opravdu vyléčit a tak jsem pilně studovala vše o kódování nemocí.

Vypozorovala jsem, že v mém životě byly krátké, několikadenní pauzy, kdy jsem ekzém neměla. Například když jsem byla na čtrnáctidenním výletě v Polsku, kde jsem se cítila chráněná a v bezpečí. (Kůže na našem těle symbolizuje ochranu a bezpečí.) Po návratu z Polska se mi ekzém vrátil ještě intenzivněji a já jsem zjistila, že jsem ztratila ten krásný pocit bezpečí a že se teď velmi bojím vzít / uchopit svůj život do vlastních rukou. Ekzém jsem měla na prstech obou rukou a prsty symbolizují "uchopení". Byla jsem v té době v rozvodovém řízení, plná strachu o sebe, o děti, o to co bude!

Pochopila jsem, že jedině když se budu cítit chráněná a v bezpečí a toto bezpečí nebude záviset na nějakých vnějších okolnostech, ale že ho budu cítit uvnitř, jako vlastní kvalitu bytí, tehdy budu vyléčená z ekzému.

Věděla jsem, že pocit bezpečí si musím natrénovat tak, jak jsem se cítila v Polsku. Pocit bezpečí jsem opakovaně vyvolávala, až se stal mou přirozeností a ekzém mizel. Když se můj pocit bezpečí ustálil, dokázala jsem dokonce i předvídat, kdy budu mít rašení ekzémových pupínků neboť, jsem věděla, že jsem sklouzla do emoce strachu, kterou jsem vzápětí zkorigovala. Zjistila jsem, že několika vteřinová vibrace strachu, způsobí do dvou hodin erupci ekzému.

Dnes Děkuji ekzému, velkému učiteli za to, že mě naučil jak se cítit v bezpečí a chráněná. Byla to pro mě velká škola. Naučila jsem se vnímat velmi jemné vibrace bezpečí a strachu. Z profesionálního hlediska poznám jemný strach mého klienta v dané situaci a vím jak mu pomoci.

Přeji všem lidem, aby svou „ne-moc“ využili k sebepoznání a dosáhli tak pevného zdraví!

Přiložené obrazy jsou malované na papíře špachtlí akrylovou barvou. Vyzařují ochranu a bezpečí a posilují tyto kvality v divákovi. Ochrana a bezpečí jsou zásadní kvality, které každý z nás potřebuje aby mohl žít klidný a šťastný život. Obrazy jsou k prodeji.

Františka JANEČKOVÁ Mob: +420 734 508 573 frantiska.janeckova@gmail.com www.frantiskajaneckova.com

#kodnemoci #Příčinynemocí

Františka Janečková: umělkyně a terapeutka

V jednadvaceti letech se provdala a odcestovala do Francie, kde žila celkem 35 let.

Devět let cestovala se svým manželem a studovala umění v Uměleckých muzeích různých zemí v Evropě a USA.

Její umělecké poznání vykrystalizovalo v originální umělecký postoj ve 33 letech, kdy Františka studovala ikonografické techniky a malovala ikonu podle ikonografických zásad.

"Tady při malbě ikony jsem ucítila a pochopila proudění energie a její vibrace. Barvy jsou vibrace a podle toho jak se pokládají a míchají vzniká energetický pohyb. Od tohoto, pro mě převratného poznání jsem sledovala svým citem pouze jeden cíl: energetické vibrace a jejich pohyb v umělecké tvorbě a lidském zdraví.

Svůj cit neustále trénuji a vytřibuji, povýšila jsem ho na profesionální úroveň malířky a terapeutky.

Jako malířka jsem nejdříve malovala a experimentovala vrstvení a míchání barev v deskových realistických malbách. Postupně, s přibývající citlivostí, jsem malovala energetickými tahy špachtlí citlivě míchané barvy, které vyjadřovaly ten nejčistší stav vědomí, který jsem dokázala v daném okamžiku udržet a převést na papír.

Cílem této práce je vnést do obrazu takovou energii, kterou má obraz vyzařovat a tak pozitivně působit na diváka.

Dnes stále prohlubuji svou citlivost, a s ní rozvíjím i svou uměleckou techniku. Tvořím velkoformátové energetické obrazy, ve kterých je již energie strukturovaná do geometrických vzorců v étrickém pohybu. Poprvé jsem nahlédla do multidimenzních obrazů strukturované energie léčivých bylin v Peru u amazonských šamanů.

Jako terapeutka sleduji v lidech jejich energetických potenciál, polarity, energetické bloky, proudění energie a vibrace. Vytvořila jsem si svou vnitřní senzoriotéku a tak vím co některé disharmonické vybrce vypovídají a mohu pomáhat lidem je přeprogramovat a harmonizovat.

Obě moje práce, malířská a terapeutická, vyžadují vytříbenou citlivost všech smyslů a klidnou mysl, aby dobře pracovala intuice. Je to takový životní styl, pečovat o své antény vnímání a vysílání. Pro mě je to velká zábava sledovat pohyby jemných energií, neboť tak žiji na všech vibračních úrovních.

Divákům doporučuji vnímat mé obrazy pouze citem a úplně ztišit mentální komentář v hlavě. Dostane se k nimu více energie a pocítí expanzi a lehkost bytí. Divák tak může žít, jednat a pracovat s lehkostí, dokud si tuto vibraci udrží ve svém těle.

Můj obraz je dobrá pomůcka k naladění na vyšší vibraci, pokud jej budete vnímat srdcem (citem) a nikoli hlavou (myšlením).

Přeji všem divákům lehkost bytí!

#terapie #malba #cit #energie

Moje cesty k sebepoznávání, jak najít šťastny život.

Zde je můj článek k přednášce , kterou budu mít v neděli 12.2.2017 učebna C

ve 12h na festivalu Miluj svůj život - festival Moje cesty k sebepoznávání, jak najít šťastny život. Všichni chceme mít šťastný život, a přesto se tak často trápíme. Žijeme v negativních emocích, stresu a nemocích. Náš život je vitrínou toho, co se odehrává v naší podvědomé mysli. Máme tam myšlenky a přesvědčení, která se neomylně projektují do našeho života jako stále se opakující situace, chovaní, emoce nebo fyzická nemoc. Sebepoznávání je vlastně sebeuvědomování, kdo jsme a pochopení, který ze vzorců, myšlení, cítění a chování nám škodí, nebo zastírá naše vnitřní Já, naše opravdové Bytí, naší Duši. Vše co nám v našem osobním životě nevyhovuje, můžeme změnit. Často začínáme své změny s vnější pomocí terapeuta, který nám dodá potřebnou energii k tomu, abychom uvolnili zrezlé brzdy našeho vývoje. Máme zkrystalizovaný postoj: NIC NEMĚNIT, protože si konzervujeme to, co máme, co známe. Otevřít se a jít do neznáma je nebezpečné, je tam tma, cestu neznáme. Dokud si nedokážeme představit to, co můžeme změnit a čeho můžeme dosáhnout, zůstáváme v původním starém vzorci chování a jednání. Žila jsem od 21 do 56 let ve Francii. Byla jsem malířskou a terapeutkou, dnes praktikuji obě profese. Teprve po letech jsem pochopila hluboké spojitosti, proč jsem odcestovala do Francie a zase se vrátila do své vlasti. Zjistila jsem, že v životě se neděje nic náhodně, vše má svůj hluboký vnitřní důvod. Provdala jsem se z lásky za francouzského námořníka, ale mým hlubším nevědomím důvodem odcestovat do Francie byl útěk před nepřáteli, kteří mě pronásledovali ve formě strachu. Byl to strach z autority (policie, vojsko, státní administrativa, profesoři, muži.) a tohoto strachu jsem se postupně zbavovala. Každou prožívanou emoci strachu jsem odkrývala až do traumatu jejího vzniku. Trauma neboli vnitřní konflikt mohl vzniknout v nitroděložním životě, v dětství, v životě předků nebo v mých minulých životech. Do 36 let jsem měla strach z mužů, ačkoli přicházely s úsměvem a láskou. Já jsem je nemohla s lehkostí přijmout. Měla jsem strach. Ze začátku jsem nevěděla proč? Rozhodla jsem se, že tento strach rozpustím. Stopovala jsem každý vnitřní pohybu toho strachu a zjistila jsem, že mám ze všech mužů strach jako z potencionálních zabijáků a násilníků. Proč? Moje maminka byla v 15 letech znásilněna se svou sestrou pod zbraněmi komunistickými milicemi, které dělali národnostní čistky po Němcích. Tento hluboce dramatický zážitek, ochromil celý život mé maminky a dostal se jako těžko čitelný program do DNA všech potomků. Maminka o tom mlčela a celý zážitek somatizovala: měla adolescentní životní postoj, ekzém, vysoký krevní tlak, alkoholismus, žloutenku. Když se mi podařilo toto přenesené trauma v mém životě odprogramovat, pomohlo to všem členům rodiny a celé sféře mého vlivu. Moje dcery našly nový postoj k mužům a do mé ordinace přicházeli noví klienti, kterým jsem mohla pomoci. Na téma násilí a znásilňování se přišli léčit: ženy a muži, kteří byly v dětství využíváni a zneužíváni; žena, které vrazil agresor dýku do zad před obchodním centrem, voják, policisté, vězeňský hlídač. Vyslechla jsem vězně ve věznici. Chápala jsem jejich chování a společně jsme odhalili kořen traumatu na pevném disku, podle kterého fungovali. Pomáhat všem těmto lidem bylo pro mě opravdové odpuštění: s empatií jsem viděla a cítila, co prožívají. Jsem vděčná za svobodu, kterou prožívám, podařilo se mi pustit strach, který spoutával můj život. Vždy když prohlédnu a vyřeším nějaký svůj zatěžující program, přitáhnu k sobě nové klienty, kteří potřebují pomoc ve stejné věci. Dnes přichází klientela, která potřebuje uznání a seberealizaci. Nechť se všichni čistíme, abychom zvedli svou vibraci a stali se vědomými bytostmi žijícími přítomný okamžik! Přeji všem lidem šťastný život! Františka Janečková Odkaz na WEB stránky Terapeutka www.sites.google.com/site/terapiefrantiskazjaneckova/

#sebepoznavani #osobnirozvoj